Chateau Camensac 2019 Haut Médoc 0.75l

Detailní popis produktu

Château de Camensac se nachází na konci obce Saint-Laurent-Médoc, nedaleko hranice apelace St.-Julien. Jedná se o jedno z mála vinařství v Haut-Médoc, které užívá klasifikaci Grand Cru Classé (5e Grand Cru Classé 1855). Původní zámeček, který se dodnes používá, byl postaven v 18. století.

V roce 1965 koupila Ch. Camensac rodina Fornerových, která též měla zkušenosti s pěstováním vína ve Španělsku (Rioja). Enrique Forner se zasloužil o renovaci z ..ámku a výsadbu nových viničních tratí. Tehdy ke své práci najal známého enologa Michela Rollanda. V roce 2005 koupil Ch. Camensac Jean Merlaut (Ch. Gruaud Larose) a jeho neteř Céline Villars-Foubet (Ch. Chasse Spleen). V roce 2014 nastoupila do týmu jako ředitelka Claire Thomas-Chenard, která je známá svou prací na Ch. Soutard a Ch. Larmande v St. Emilionu.

Vinice o rozloze 75 hektarů leží na mírném svahu s hlubokou štěrkovou půdou, která poskytuje vynikající odtok dešťové vody. Využívání této přírodní geologické struktury je mimořádně příznivé pro pěstování révy. Půda se skládá ze dvou typů štěrku. Prvním je třetihorní štěrk, zvaný Villafranchian, který je směsí jemného štěrku a hrubého písku. Druhý je mladší, čtvrtohorní, typ Gunz. Je to stejný typ štěrku, který najdeme v oblasti Pessac-Léognan. Hrozny pocházející z obou typů půdy kombinují mineralitu severního Médocu s květinovými akcenty Pessac-Léognanu.

Vinifikace se provádí v nerezových a betonových tancích, ale i v dřevěných kádích. Všechny kvasné nádoby jsou vybaveny termoregulací. Po ukončení malolaktické fermentace zrají vína ve francouzských dubových sudech po dobu 17 až 20 měsíců. Obvykle se používá 40 % nových sudů. Hlavním enologem je Éric Boissenot. Roční produkce je cca 250 tisíc lahví.

Ačkoli Château Camensac vyrábí spolehlivé víno, přesto nedokáže získat pozornost medií, kterou by si díky své historické proslulosti zasloužilo. Filozofie současného majitele zámku zní: „Produkovat pouze tradiční víno a udržovat tradice, které Camensacu vynesly poctu při klasifikaci z roku 1855“.