Legendární příběh vinařství Domaine Jacques Prieur se začal psát 24. února 1868 svatbou Clauda Duvergeye (22 let) a Marie Taboureauové (19 let) v obci Bligny-les-Beaune. Marie se narodila v Bligny v roce 1848 a Claude v Meursaultu v roce 1845; oba pocházeli z rodin vinařů. Claude založil společnost Duvergey-Taboureau a úspěšně podnikal v obchodu s vínem a lihovinami, aniž by zpočátku přímo investoval do samotného pěstování révy. V roce 1879 získal usedlost „Les Herbeux“ v Meursaultu – dnešní srdce vinařství Domaine Jacques Prieur – a začal skupovat vinice. Poté podstoupil riskantní krok v době, kdy do oblasti Côte d’Or dorazila zhoubná révokazová kalamita.

Jeho rozhodnutí z něj však nakonec učinila vizionáře, a to díky využití amerických sazenic révy jako léku. V roce 1889 získal slavnou vinici Clos de Mazeray Monopole (Meursault), parcelu ve viniční trati Volnay Santenots, 4,5 hektaru v Clos Vougeot a dvě parcely v Chambolle-Musigny. V roce 1890 se stal výhradním vlastníkem prestižní vinice Clos des Santenots ve Volnay, 1,5 hektaru trati Puligny-Montrachet Les Combettes a 0,45 hektaru legendární vinice Montrachet (kterou v letech 1891 a 1892 významně rozšířil o parcely „Dent de Chien“). Své obchodní aktivity následně provozoval na zámku Château de Bligny, který v roce 1890 zakoupil pro svou manželku.

Jelikož neměli přímé dědice, obrátili se oba manželé k rodině Taboureauových. V roce 1891 tak došlo ke sňatku Hélène Taboureau (neteře Marie) s Henrim Prieurem, mladíkem z dobré rodiny z Beaune, který působil jako obchodní cestující. Těšili se z velmi výhodné manželské smlouvy, která zahrnovala nejen určitý majetek, ale především příslib podílu na zisku z obchodu firmy Duvergey-Taboureau. Z manželství Hélène a Henriho se 31. ledna 1893 narodil Jacques Prieur. V roce 1895 se vinařství dále rozrostlo o novou akvizici v lokalitě Musigny a o směnu pozemku ve vinici Clos Vougeot za parcely ve vinicích Chambertin a Chambertin Clos-de-Bèze. V roce 1899 přidal Claude Duvergey do sbírky vinici Volnay Champans a v roce 1907 Chevalier-Montrachet.

Zemřel 9. března 1920 a veškerý majetek odkázal Jacquesi Prieurovi (přičemž jeho manželka zůstala podílnicí). Krátce poté se Jacques Prieur oženil s Madeleine Darnatovou, dcerou obchodníků s ložním prádlem z Lyonu. V roce 1924 založili Jacques Prieur a hrabě Jules Lafon slavnou slavnost „Paulée de Meursault“, aby společně se všemi vinaři z obce oslavili konec vinobraní. Marie Duvergey-Taboureau zemřela v roce 1935 a vinařství definitivně přenechala Jacquesi Prieurovi. Ten byl spoluzakladatelem legendárního bratrstva Chevaliers du Tastevin a v roce 1956 propůjčil vinařství své jméno.

Zemřel v roce 1965 a jeho manželka v roce 1974; vinařství poté přešlo na jejich šest dětí. V roce 1988 se – ve snaze předejít prodeji vinařství zahraničním akcionářům – spojilo pět významných francouzských rodin, mezi nimiž byla i rodina Labruyèreových, vinařů a podnikatelů z jižního Burgundska. V 90. letech 20. století obohatily mozaiku zdejších terroirů vinice kategorie Grand Cru: Corton-Bressandes a Corton-Charlemagne. Dnes stojí v čele tohoto burgundského klenotu rodina Labruyèreových, která za podpory dědiců rodiny Prieurových každodenně propaguje a hájí věhlasné burgundské terroiry na celém světě.

Vinařství od konce 19. století sídlí v Meursault jižně od Beaune a obhospodařuje asi 21 hektarů vinic, kdy jako jediné vlastní tak velkou kolekci grands cru vinic v Côte de Beaune a v Côte de Nuits, kterou reprezentuje pět mystických parcel: Chambertin, Musigny, Clos Vougeot, Corton Charlemagne a Montrachet. Jejich práce na vinohradu je v souladu s přírodou za minimálního použití mechanizace a bez užívání umělých hnojiv. Vinař má za to, že révový keř si musí poradit sám. Domaine Jacques Prieur patří v Burgundsku mezi prestižní vinaře a již několik let dostává v ročence Classement des Meilleurs Vins de France vydávané časopisem Revue du Vin de France dvě hvězdičky ze tří možných.