Stopy římských termálních lázní a amfor potvrzují přítomnost římských civilizací a předpokládaný vznik Rasteau od roku 30 př. n. l. První sladká vína z oblasti Voconces – včetně Rasteau – byla objevena v roce 70 n. l. Ve středověku zůstávala tato rodová země vinic a vinařů, zdroj zisků, pod ochranou církevního světa, a to navzdory tlaku tehdejších mocných pánů, kteří se ji opakovaně snažili zmocnit. Až do 14. století církev a biskupové z Vaison-la-Romaine učinili z Rasteau svého nejdůležitějšího dodavatele vína. Období křížových výprav bylo pro obec nemilosrdné, přesto se jí v roce 1597 vyhnula strašlivá morová epidemie. Oslabení vesničané se stáhli za hradby svých opevnění. Venkovská obydlí za opevněnými hradbami se vrátila až v 19. století. Díky své vášnivé odvaze a houževnatosti se vinařům z Rasteau podařilo dát tomuto báječnému terroiru podobu, která dnes žije dál ve sladkosti svých vzácných nektarů.

Již od roku 1808 pečuje vinařství M. Chapoutier své vinice s respektem přírodní rovnováhy a přirozeného charakteru jednotlivých terroirs . Dnes jsou spravovány Michelem Chapoutierem - charismatickou osobnosti plnou vizi.

Michel je také velkým obdivovatelem burgundského vinařského stylu a milovníkem tamních vín, což se projevilo v nejprestižnější řadě vín Chapoutier - Fac et Spera (v překladu Dělej a doufej, motto vinařství). V duchu burgundské parcelace a výroby delikátních vín jen z těch nejlepších, nejpůvodnějších vinic a nejstarších rostlin tak vznikly skutečné perly rhonského vinařství - exkluzivní řada biodynamických vín z emblematických pozemků, „rhonská Grand Cru"

Fanatická touha po absolutní čistotě výrazu přivedly vinařství jako jedno z prvních k biodynamickému zemědělství, extrémním nárokům na ekologii a zachování přirozeného půdního života - protože jen žijící země poskytne rostlinám to nejlepší a dovolí vínu plně odhalit osobnost terroiru a charakter jednotlivých ročníků.

Jinakost chuti : Výrobní filosofie se dodržuje tak pečlivě, že Mason Chapoutier dokonce odmítá pěstovat snadno rozpoznatelný „typický styl" svých vín, ale naopak podporuje odlišnosti a nechává jednotlivá vína beze zbytku vyjádřit specifika půdy, odrůdy i ročníku.

Braille : Na všech lahvích tohoto vinařství je etiketa v Braillově písmu. Kromě vyjádření solidarity se slabozrakými, jejichž organizace vinařství dlouhodobě podporuje, se jedná i o součást historie rhonských vinic - Maurice Monnier de la Sizeranne, majitel pozemku Hermitage la Sizeranne, je také vynálezcem první verze zkráceného Braillova písma.

Austrálie stejně jako jiní velcí vinaři i M. Chapoutier uplatňuje své zkušenosti a know-how i v zahraničí - patří mu 50 ha pozemek Domaine Tournon v jižní Austrálii. Ekologické pěstování, spoustu slunce a teplý a mírný podzim přinášejí hroznům vysokou zralost a výsledkem jsou tak vína s výborným potenciálem pro uchovávání.