První kvašení probíhá v kádi díky působení původních kvasinek. Polokvašená šťáva (4-5 % alkoholu) se plní do lahví bez přidání tirážního likéru. Po ponechání v chladicím sklepě po dobu 6 až 12 měsíců se zbytkový cukr a kvasinky přirozeně obsažené v hroznech uvolní z druhé fermentace. Pod vlivem tlaku se toto kvašení v lahvi přirozeně zastaví dříve, než se spotřebují všechny cukry z hroznů. Lahve se dekantují do kádí, aby se zabránilo usazování (kvasinek) pomocí studené filtrace, tedy degoržáže.

Lahně se poté naposledy plní bez přidání expedičního likéru.

Již od roku 1808 pečuje vinařství M. Chapoutier své vinice s respektem přírodní rovnováhy a přirozeného charakteru jednotlivých terroirs . Dnes jsou spravovány Michelem Chapoutierem - charismatickou osobnosti plnou vizi.
Michel je také velkým obdivovatelem burgundského vinařského stylu a milovníkem tamních vín, což se projevilo v nejprestižnější řadě vín Chapoutier - Fac et Spera (v překladu Dělej a doufej, motto vinařství).
V duchu burgundské parcelace a výroby delikátních vín jen z těch nejlepších, nejpůvodnějších vinic a nejstarších rostlin tak vznikly skutečné perly rhonského vinařství - exkluzivní řada biodynamických vín z emblematických pozemků, „rhonská Grand Cru"

Fanatická touha po absolutní čistotě výrazu přivedly vinařství jako jedno z prvních k biodynamickému zemědělství, extrémním nárokům na ekologii a zachování přirozeného půdního života - protože jen žijící země poskytne rostlinám to nejlepší a dovolí vínu plně odhalit osobnost terroiru a charakter jednotlivých ročníků.
Jinakost chuti : Výrobní filosofie se dodržuje tak pečlivě, že Mason Chapoutier dokonce odmítá pěstovat snadno rozpoznatelný „typický styl" svých vín, ale naopak podporuje odlišnosti a nechává jednotlivá vína beze zbytku vyjádřit specifika půdy, odrůdy i ročníku.


Braille : Na všech lahvích tohoto vinařství je etiketa v Braillově písmu. Kromě vyjádření solidarity se slabozrakými, jejichž organizace vinařství dlouhodobě podporuje, se jedná i o součást historie rhonských vinic - Maurice Monnier de la Sizeranne, majitel pozemku Hermitage la Sizeranne, je také vynálezcem první verze zkráceného Braillova písma.

Austrálie stejně jako jiní velcí vinaři i M. Chapoutier uplatňuje své zkušenosti a know-how i v zahraničí - patří mu 50 ha pozemek Domaine Tournon v jižní Austrálii. Ekologické pěstování, spoustu slunce a teplý a mírný podzim přinášejí hroznům vysokou zralost a výsledkem jsou tak vína s výborným potenciálem pro uchovávání.