Podařilo se mu v něm skloubit bohatou, hutnou texturu s bezprostřední, plynulou dynamikou na patře. V údolí Vallagarina, jižně od Trenta, Eugenio pěstuje – zcela přirozeně a bez zbytečných zásahů – směs historických místních odrůd, jako jsou Marzemino a Nosiola, spolu s mezinárodními odrůdami, které zde dokonale splynuly s místním *terroirem* (včetně odrůd Cabernet Franc, Chardonnay a Pinot Bianco). Nehledejte v tom žádná tajemství – jde pouze o hlubokou vášeň pro zdejší krajinu a její znalost, kterou Eugenovi předal jeho otec během nesčetných společných toulek přírodou. Eugenova vína jsou mimořádná; stejně jako všechna velká vína mají schopnost spojovat širokou škálu milovníků vína. Zkrátka nezpochybnitelná kvalita.

Eugenio Rosi je trentinský vinař, který vyrábí vína s řemeslnou péčí a vášní. Lásku k půdě mu předal jeho otec, který ho ještě jako dítě vzal na venkov a přiměl ho, aby si vážil prostého života v kontaktu s přírodou. Tato zkušenost poznamenala Eugeniův osud. Od dětství se jeho nejlepší vzpomínky vázaly ke dnům stráveným na poli a není náhodou, že si pak tuto cestu zvolil jako profesní i životní. V roce 1997 pracoval Eugenio Rosi jako enolog ve vinařství Sociale della Vallagarina, ale už tehdy začal přemýšlet o jiné budoucnosti, která by mu přinesla větší uspokojení. Tak se zrodila potřeba založit si vlastní vinařství a vytvářet vína, která by byla výsledkem přímého a autentického vztahu k jeho území.

Vinařství Eugenio Rosi se nachází ve Vallagarina, v úseku řeky Adiže, který se svažuje do nížiny z jihu od Trenta. Jedná se o údolí starobylého ledovcového původu, které se vyznačuje přítomností vápencových hornin a morénových a říčních nánosů, díky nimž jsou zdejší půdy mimořádně vhodné pro pěstování vinné révy. Mírné klima je již ovlivněno vlivem jezera Lago di Garda a jeho větrů, zejména větru Ora, který stoupá údolím a udržuje hrozny vždy suché a zdravé. Právě v této nádherné kopcovité oblasti se Eugenio Rosi rozhodl dát život svému projektu, který je schopen vyjádřit jeho představu o víně.

Jeho filozofie řemeslného vinaře ho vedla k tomu, aby k půdě přistupoval s láskou. Podnikání zahájil obděláváním rodinných vinic a pronájmem nevinařských pozemků, v nichž viděl potenciál. Jako správný hospodář vždy považoval vinici za opěrný bod, kolem kterého se točí veškerá práce. Při pěstování révy hledá přirozenou produkční rovnováhu, aby měl kvalitní hrozny. Víno vnímá jako přímý a přirozený důsledek dobře odvedené práce na venkově, přičemž se snaží do sklepa zasahovat co nejméně. Jednoduchost, vyváženost a harmonie jsou inspirujícími principy jeho práce, a vlastnostmi, které se snaží přenést do vín.