Příběh vína u nás se začal psát už v dávnověku a od té doby provází české a moravské země. Moravským a českým vínům věnuje poučený konzument postupně stále větší pozornost, a proto je dobré si připomenout hlavní události, které formovaly místní vinařství.
276–282 – Římský císař Probus zrušil zákaz císaře Domitiana z roku 91 po Kr. a nařídil vysazovat vinice v římských koloniích za Alpami. Ve větší míře vznikaly vinice v Rakousku. Římská posádka z Vindobony „Legio Decima Gemina, Pia Fidelis" vybudovala opěrný bod na Římském kopci pod Pálavou a vysadila na Pálavě první vinice. Při vykopávkách u bývalé obce Mušov byl v roce 1926 nalezen vinařský nůž 28 cm dlouhý s trnem 10 cm.
833–906 – Archeologické nálezy vinařských nožů a semen révy potvrzují rozvinuté vinařství slovanského obyvatelstva.
892 – První víno v Čechách: Podle pověsti zaslal moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho ženě Ludmile sud moravského vína k oslavě narození jejich syna Spytihněva. Ludmila obětovala trochu vína bohyni Krosyně s prosbou o vydatný déšť, který úrodu zachránil. Bořivoj a Ludmila přijali křesťanství a zasloužili se o první výsadby vinic v Čechách v okolí Mělníka. První vinice byla pravděpodobně mezi obcemi Nedomice a Dřísy. Sv. Václav byl českými vinaři uctíván jako „Supremus magister vinearum“ a na jeho počest se každoročně koná vinařská pouť v Mělníku.
1057 – Darování vinic knížetem Spytihněvem II. ukazuje na rychlé šíření vinic v nejteplejších oblastech Čech. Vinice byly darovány kolegiátnímu kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích.
1101 – První zmínka o vinicích na Moravě v zakládací listině kláštera Benediktýnů v Třebíči.
1195 – Premonstráti v Louce u Znojma měli velký vliv na zakládání vinic.
1202 – Cisterciáci na Velehradě u Uherského Hradiště zakládají vinice ve Skoršicích u Hustopečí; později vlastnili vinice v Přítlukách (1220) a Kobylí (1227).
1249 – Lichtenštejni přicházejí do Mikulova a kolonizují Pálavsko, zakládají vinice.
1251 – Cisterciáci v Žernosekách zakládají rozsáhlé vinice a vytesávají skalní sklepy; víno vyváželi po Labi do severního Německa.
1281 – Nejstarší text viničního řádu a horenského práva v okolí Kroměříže.
14. století – Kláštery masivně zakládají ucelené vinice, přivážejí odrůdy z Francie a Německa a uplatňují nové způsoby pěstování.
1309 – Horenské právo ve Falkensteinu u Mikulova se stává vzorem pro vinařské právní vztahy.
1325 – Král Jan Lucemburský omezuje šenk rakouských vín v Brně, zakládá cech komisionářů vínem.
1355–1358 – Viniční řády pro Moravu a Prahu (Karel IV.) stanovují pravidla pro zakládání vinic, výnosy a kontrolu vína. Vinice byly určitou dobu osvobozeny od daní.
1368 – Hustopeče, Mikulov a Znojmo se stávají hlavními vinařskými středisky na Moravě.
1370 – Zákaz dovozu cizích vín do Čech v zimním období podporuje místní produkci.
1375–1393 – Vývoz znojemských vín a povolení šenku zahraničních vín v Brně.
15. století – Vzrůst ploch vinic, měšťané investují do vinic, zahraniční vína představují konkurenci, vinaři vyvážejí svá vína.
1515 – Podrobný viniční řád pro Prahu stanovuje organizaci práce, odměny a pravidla pro nádeníky i čeládku.
1539 – Rakouští vinaři požadují zákaz dovozu moravského vína do Rakouska; Moravané se brání vývozem.
1558 – Jan Had vydává první odborný spis o pěstování révy a výrobě vína, uvádí i tehdejší odrůdy.
1574–1575 – Adam Ditrichštejn zakládá nové vinice na Mikulovsku; Moravský sněm brání vývoz rakouských vín.
1583–1595 – Císař Rudolf II. napomíná majitele vinic, vydává instrukce a kontroluje pančování vín; zvyšuje se vývoz českého vína do Saska.
Rozloha vinic kulminuje, ale válečné události a nemoc révy přinášejí ztráty. Berní rula z roku 1654 uvádí 3336 ha rustikálních vinic v Čechách. Lánové rejstříky z roku 1678 mapují bonitace vinic na Moravě.
1748 – Obnova vinic na Moravě, plocha nadále narůstá.
1763 – Rakouští vinaři žádají císařovnu Marii Terezii, aby omezila moravské vinice kvůli konkurenci.
1783–1784 – Patenty císaře Josefa II. ruší viniční řády, umožňují prodej vína „pod víchou“. Řehoř Volný rozděluje moravská vína do jakostních tříd.
Válečná léta a úbytek obyvatel zanechávají vinice pusté. Plocha venkovských vinic se obnovuje, ale konzum vína klesá kvůli popularitě piva a kořalky.
1837 – Plocha moravských vinic klesá na 15 000 ha, české vinice ustupují rychleji (asi 1800 ha).
1848 – Zrušení roboty a rozpad šlechtických dominií vede k úbytku zájmu o víno a vinice.
1882–1903 – Zakládají se střední vinařské školy: Mělník, Znojmo, Valtice, Bzenec, Mikulov.
1890–1902 – Révokaz (Phylloxera vastatrix) postupně ničí moravské vinice; jedinou ochranou je štěpování na odolné podnože.
Dnes se české a moravské vinařství opírá o dlouhou tradici a zkušenosti. Moderní vinaři kombinují historické znalosti s novými technologiemi, šlechtěním odrůd a exportem do zahraničí. Morava je stále hlavním centrem kvalitního vína, s výrazným zastoupením odrůd Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené či Svatovavřinecké.
