Víno z Kobylí s osobitým charakterem oceňovaným na prestižních soutěžích pochází z atraktivní Velkopavlovické vinařské podoblasti jihovýchodní Moravy. Pěstování vína v Kobylí má tradici již 800 let. Díky slunným jižně orientovaným stráním získává víno svoji jedinečnou chuť a aroma. Milovníci červeného vína zajisté ocení tradiční Frankovku, Modrého Portugala nebo méně obvyklé André. Z oceněných bílých vín si můžete vybrat Tramín, Veltlínské zelené nebo Müller Thurgau. Z růžových vín vás určitě potěší Lázeňské cuvée rosé.

Vinařská společnost v Kobylí vznikla spontánně v roce 1928, tedy v prvorepublikové době. Drobní vinaři se spojili kvůli společnému zájmu o pěstování a ochranu vinné révy. Navazují proto na tradici, která zavazuje. S roční produkcí 700 000 lahví se stali jedním z významných tuzemských výrobců vína. Osm století tradice pěstování vinné révy na slunných kobylských stráních připomíná příběh vína z Kobylí, které prošlo během svého vývoje zajímavou historií. Vína ovlivněná bohatými zkušenostmi a vinařským umem, které jsou v Kobylí předávány z generace na generaci, přinášejí nejen místně typický projev, ale také vytříbenost díky moderním postupům školení.

Před osmi sty lety vznikly vinice nacházející se na lokalitách, které v současnosti patří vinařství Víno z Kobylí. Počátky vinařství na těchto viničních tratích se datují do období 13. století. Tehdy Boček z Obřan daruje cisterciánským mnichům své vinice a další část majetku, aby založili Žďárský klášter. Hospodářsky orientovaní cisterciáci byli ve vinohradnictví velmi zdatní, zaváděli nové metody jak při obdělávání vinic, tak i při lisování a uchovávání vína. První velký rozkvět obchodu s vínem je spjat s obdobím vlády Karla IV, který měl nejen víno rád, ale dal jeho pěstování také právní rámec. Vydal královský mandát, v němž nařizoval zakládání vinic na vhodných místech, osvobodil majitele nově založených vinic na 12 let od všech daní a dávek a stanovil tresty pro všechny, kdo by chtěli vinicím škodit.

Obnova viničních hor, jak se tehdy dnešní viniční tratě nazývaly, opět nastává v 16. století. Názvy jednotlivých viničních tratí vznikaly buď od určitého biologického druhu, který se v krajině vyskytoval, jako například Sovinky, či byla odvozena z německého pojmenování pro Plumlovskou horu – Plumberg, ze kterého nakonec vznikl název Lumperky. V předbělohorské době prožívali zdejší vinaři období nebývalého rozmachu.Výsledek obrázku pro patria kobylí

Moravské vinařství do značné míry ovlivnilo vydání Všeobecného vinohorenského zřízení pro markrabství Moravské z roku 1784, které zrušilo a nahradilo dosavadní horenské řády. V průběhu 19. století byly vysazovány rozmanité odrůdy vinné révy. V revolučním období kolem roku 1848 se zvýšila nabídka levnějších zahraničních vín, vzrostla konzumace domácích kořalek a ovocného vína, a tím poklesl i zájem o viniční hospodaření. Vinice se začaly přeměňovat na sady, bramborová nebo obilná pole. Ani druhá polovina 19. století nebyla pro vinaře jednoduchá. Tentokrát bojovali s nepříznivými klimatickými podmínkami a objevilo se několik biologických škůdců a houbových chorob. Na začátku dvacátého století se celoevropská pohroma způsobená révokazem nevyhnula ani vinohradům v Kobylí.

Další změny nastaly po 2. světové válce, které se neblaze podílely na vývoji kraje i vinařství v něm.